Svět vesmíru

Souhvězdí

Orion

23.12.2006

Skutečný klenot oblohy. Leží na rovníku, je tedy vidět z většiny míst na Zemi. Představuje lovce a obra, jehož doprovází Velký a Malý pes. Orion byl synem boha moří Poseidona a bojoval s ohromným Štírem. Orion obsahuje mnoho jasných hvězd, ale nejvěhlasnějším objektem souhvězdí je rozsáhlá mlhovina M 42, představuje hrdinův meč pod pasem, jejž tvoří trojice hvězd.

Betelgeus- Zařící červený veleobr s  proměnnou jasností od 0 do 1,3 magnitudy během 6 roků. Leží 430světelných let daleko. Jeho arabský název pochází z označení pro paži, ačkoli tvoří obrovo rameno.

Rigel- Modrobílý veleobr s jasností 0,2, nejjasnější hvězda souhvězdí a sedmá nejjasnější hvězda oblohy. Leží 770 světelných let daleko.

M 42, Velká mlhovina v Orionu- Jeden z nejkrásnějších objektů oblohy. Oblak zářícího plynu dvakrát převyšující plochu měsíčního úplňku. Vidět je pouhým okem. Je 1500 světelných let daleko.

Mlhovina koňská hlava- Temná mlhovina ve tvaru mořského koníka či šachového koně. Spatřit ji v dalekohledu je dost težké, vyžaduje větší přístroj a hlavně čistou oblohu. Nejlépe si ji lze prohlednout

Malý medvěd

22.12.2006

Souhvězdí obsahující i severní nebeský pól. Ten představuje jasná hvězda Polárka, která leží asi jeden stupeň od vlastního pólu. Dlouho se Polárka používala při navigaci; z její výšky nad obzorem lze určit zeměpisnou šířku.

 

Polárka- Hvězda nejblíže severnímu pólu a nejjasnější hvězda souhvězdí je žlutý veleobr s magnitudou 2,0. Je to cefeida, i když změny její jasnosti jsou příliš malé na to, aby byly zachyceny pouhým okem. Je doprovázena průvodcem 8. magnitudy.

Pherkad- Optická dvojhvězda se složkami, které rozliší oko či triedr. Vlastní gama je modrobílý obr s magnitudou 3,0 ve vzdálenosti 480 světelných let . Její partnerka je 11 Ursae Minoris je oranžovým obrem s magnitudou 5,0 a 390 světelných let daleko.

Štír

18.12.2006

Souhvězdí zvěrokruhu mezi Váhami a Střelcem, v bohaté oblasti Mléčné dráhy u jádra naší Galaxie. Podle řecké mytologie byl ohromný Štír poslán, aby zabil Oriona. Podle jednéverze se mu to povedlo, podle druhé jej naopak lovec zašlápl. Když jedno souhvězdí vychází, druhé raději zapadá. I Slunce se zde bojí, v tomto souhvězdí pobývá pouze krátce: od 23. do 29.listopadu.

M 4- Jedna z nejbližších kulových hvězdokup, vzdálená 7000 světelných let. Triedr ji ukáže jako rozmázlou tečku, malý dalekohled jako skvrnu. Vždy je však zapotřebí nepřesvětlená obloha. Pokrývá plochu dvou třetin měsíčního úplňku.

M 6- Rozsáhlá otevřená hvězdokupa, 2000 světelných let daleko. Viditelná je pouhým okem, triedr rozliší jednotlivé hvězdy. Nejjasnější z nich je BM Scorpii, oranžový obr s proměnnou jasností mezi 5. a 7. magnitudou.

M 7- Další rozlehlá otevřená hvězdokupa, která je vidět i okem. V tridru je znát, že její průměr dvojnásobně převyšuje Měsíc. Nejjasnější hvězdy 6.magnitudy jsou vidět na pozadí jasné Mléčné dráhy. Vzdálena je 780 světelných roků.

Antares- Rudý veleobr proměnné jasnosti mezi 0,9 a 1,2 magnitudy s periodou 4-5 roků. Jedna z největších známých hvězd vůbec. Má modrobílého průvodce 5.magnitudy, který jej oběhne za 900 roků - lze jej spatřit i nevelkým dalekohledem.

Labuť

08.12.2006

Rozsáhlé souhvězdí v bohaté oblasti Mléčné dráhy. Podle řecké mytologie bral na sebe labutí podobu záletný Zeus, když se snažil zalíbit spartské královně Ladě.

Deneb- Nejjasnější hvězda souhvězdí má 1,3 magnitudy. Je to bílý veleobr vzdálený 3000 světelných let.

Albiero- Jeden z nejkrásnějších objektů oblohy. Dvojhvězda tvořená složkami 3,1 a 5,1 magnitudy je vhodná pro malý dalekohled i pro silný triedr. Jasnější složka je zlatavě žlutá, její průvodce je modrý. Obě hvězdy jsou 380 světelných let daleko, ale není jasné, zda jsou či nejsou fyzickou dvojhvězdou.

31 CygnyOranžově zbarvený hvězdný obr 3,8 magnitudy, s modravým průvodcem 5 magnitudy idealní pro pozorování triedrem. Těsně přiléhající další složkou je modravá hvězda 7 magnitudy, kterou lze spatřit v triedru či malém dalekohledu.

61 Cygny- Dvojhvězda rozeznatelná i menším dalekohledem. Složky obíhají kolem společného těžiště jednou za 650 let, mají jasnost 5,2 a 6,1 magnitudy. Lze je rozlišit silným triedrem či menším dalekohledem. Obě složky jsou oranžoví trpaslíci menší než Slunce a viditelné jsou jen díky své relativní blízkosti - jsou od nás na 11,4 světelných let daleko.

M 39- Otevřená hvězdokupa, při dobrých podmínkách je vidět i okem. Triedr či malý dalkeohled ukáže její nejjasnější hvězdy. Pokrývá plochu měsíčního úplňku a leží téměř 900 světelných let od nás.

NGC 6992- Část zbytků po explozi hvězdy před 5000 lety. Řasovou mmlhovinu tvoří ještě dvě další samostatné mlhoviny. Pozůstatey po supernově lze v tomto případě spatřit triedrem či malým dalekohledem, celou mlhovinu odhalí až fotografie.

Střelec

27.11.2006

Jedno z dvaceti souhvězdí zvířetníku ležící mezi Štírem a Kozorohem. Podle Řeků souhvězdí ukazuje kentaura Króta, syna boha Pana (Fauna), vynálezce lukostřelby. Oplývá množstvím objektům, leží zde jádro naší Galaxie, je to nejbohatší část celé oblohy. Mléčná dráha je tu nejširší. Slunce Střelcem prochází od 18.prosince do 19.ledna, tráví zde tehdy i zimní slunovrat. Nejjasnější hvězda souhvězdí Epsílon Sagittaria, 1,8 magnitudy.

 

Čajová konvice- Jádro souhvězdí připomíná čajovou konvici a často je tak, zvláčtě anglosaskými astronomy označováno. Hrbatý tvar se skládá z osmi hvězd.

M 8, Laguna- Jasná difusní mlhovina viditelná pouhým okem, dobrý cíl pro triedr. Protáhlý tvar třikrát převyšuje průměr měsíčního úplňku. Protíná ji tmavý pás prachu. Zahrnuje i hvězdokupu NGC 6530 s hvězdami od 7 magnitudy a hvězdu 6 magnitudy. Leží 5200 světelných let daleko.

M 17, Omega- Zářící plynné mračno (mlhovina) velikosti Měsíce v úplňku. Je viditelné i triedrem, nádherná je ve velkém dalekohledu. Malý dalekohled ukáže hvězdokupu NGC 6618. Hvězdokupa i mlhovina jsou 4900 světelných let daleko.

M 20, Trifid- Mlhovina se slabou dvojhvězdou uprostřed vhodná pro malý dalekohled. Větší přístroj či fotografie zachytí temné pásy, které ji dělí na tři části.

M 21-Otevřená hvězdokupa s relativně velkou koncentrací hvězd v centru. Nachází se v těsné blízkosti mlhoviny Trifid.

M 22-Kulová hvězdokupa. Pravděpodobně první objevená kulová hvězdokupa (1665, A. Ihle). V nepříliš severních šířkách je pozorovatelná prostým okem a je dokonce jasnější než proslulá hvězdokupa M 13 v Herkulu.

M 23- Bohatá otevřená hvězdokupa, mírně protažená s plochou odpovídající Měsíci v úplňku. Triedr ji ukáže, malý dalekohled rozliší hvězdy. Je 2100 světelných let daleko.M 24-Rozsáhlé jasné pole hvězd v Mléčné dráze, viditelné pouhým okem a krásné v triedru. Malý dalekohled navíc ukáže malou otevřenou hvězdokupu v jejím středu NGC 6603.

M 25-Otevřená hvězdokupa. Snadno pozorovatelná v malých dalekohledech a dokonce v divadelních kukátkách. Hvězdokupa obsahuje cefeidu U Sagittarii (perioda 6.74 dne), dva obry třídy G a do pozice hvězdokupy se zdánlivě promítají dva obři třídy M. Průměr 23 l.y. Vzdálenost hvězdokupy je díky cefeidě změřena mimořádně přesně. 

M 28-Kulová hvězdokupa. Nachází se v blízkosti velmi jasné kulové hvězdokupy M 22. Má však nižší jasnost a průměr jen 75 l.y. V roce 1987 byl v této hvězdokupě objeven milisekundový pulsar. 

M 54-Kulová hvězdokupa. Snadno nalezitelný, velmi výrazný objekt. Nachází se v blízkosti jasné čtveřice hvězd v souhvězdí Střelce. Po dlouhou dobu se předpokládalo, že hvězdokupa je součástí mléčné dráhy. Teprve v roce 1994 se zjistilo, že je součástí trpasličí galaxie SagDEG (Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy), nově objeveného satelitu naší Galaxie. 

M 55-Kulová hvězdokupa. Rozlehlý objekt (2/3 průměru Měsíce v úplňku), průměr 110 l.y. Od nás nepozorovatelný. 

M 69- Kulová hvězdokupa. Menší a slabší kulová hvězdokupa v blízkosti centra Galaxie. Velmi podobná kulové hvězdokupě M 70, která se nachází v její blízkosti.

M 70- Kulová hvězdokupa. Menší a slabší kulová hvězdokupa v blízkosti centra Galaxie. Velmi podobná kulové hvězdokupě M 69, která se nachází v její blízkosti.

M 75-Kulová hvězdokupa. Vzdálená 60 000 l.y. Jedna z nejvzdálenějších hvězdokup Messierova katalogu. Leží až za centrem galaxie. Podle některých zdrojů je vzdálena až 100 000 l.y.

Býk

21.11.2006

Impozantní souhvězdí zvěrokruhu mezi Beranem a Blíženci. Podle mytologie je to záletný Zeus, když usiloval o krásnou fénickou princeznu Europe. Býk je v tomto případě podoba, kterou na sebe vzal, když s ní plaval na Krétu. Proto je z celého Býka na obloze vidět pouze hlava, zbytek těla je ukryt ve vlnách Středozemního moře. Nacházejí se tu dvě nejrozsáhlejší hvězdokupy, jaké pozemská obloha vůbec nabízí, Plejády a Hyády. Plejády jsou podle legendy dcery Atlanta a Pleione, které se proměnily v holubice. Hyády byly dcery Atlanta a Aithry. Na obloze Hyády tvoří býkovy líce s jasným Aldebaranem, který zpodobňuje krví podlité oko býka.

M 1-Pozůstatek po supernově , která byla vidět roku 1054. Za výjimečně jasné noci ji lze spatřit triedrem nebo malým dalekohledem, ale ne její dobré pozorování je zapotřebí dalekohled středního průměru. Její tvar je eliptický a velikost někde mezi planetárním kotoučkem a měsíčním diskem. od nás je 6500 světelných roků daleko.

M 45, Plejády- Veliká a jasná otevřená hvězdokupa, česky se označuje také jako Kuřátka. Je snadno viditelná pouhým okem, nejlepší je v triedru. Zabírá plochu čtyř měsíčních úplňků. Alcyone je mezi jejími hvězdami nejzářivější, má 2,9 magnitudy. Okem lze uvidět v Plejádách šest hvězd. Za výborných podmínek ještě více, v triedrunebo malém dalekohledu jich jsou tucty. Všechny její hvězdy jsou od nás vzdáleny asi 380 světelných let. Na fotografiich s dlouhou expozicí je patrná mlhovina, ve které se Plejády nacházejí. Na přímé pozorování mlhoviny je zapotřebí velký dalekohled.

Hyády- Velká a o něcořidší otevřená hvězdokupa klínového tvaru, bez problémů viditelná pouhým okem. Nejlépe vyhlíží v triedru, protože je velmi rozsáhlá, její průměr odpovídá 10 měsíčním úplňkům. Od nás ji dělí 150 světelných let.

Aldebaran-Červený obr, jehož jasnost mírně kolísá v rozmezí 0,75 až 0,95 magnitudy. I když vypadá jako člen Hyád, je ve skutečnosti blíže, pouhých 65 světelných let od nás.

 

Beran

21.11.2006

Beran (nikoli Skopec, jak je někdy chybně označován), jehož zlaté rouno hrálo důležitou roli v řecké mytologii. Beran je souhvězdí zvířetníku, Slunce jím prochází mezi 18.dubnem a 14.květnem. Souhvězdí leží mezi Rybami a Býkem.

Gamma Arietis- Zřetelná dvojhvězda, na kterou stačí i malý dalekohled. Obě složky jsou si velmi podobné, modrobílé o jasnosti 4,6 magnitudy. Dvojhvězdu objevil anglický vědec Robert Hooke roku 1664 a jednalo se o jednu z prvních dvojhvězd, které tehdejší nedokonalé dalekohledy dokázali rozlišit.

Andromeda

16.11.2006

Jedno z nejznámějších souhvězdí. Představuje etiopskou princeznu Andromedu přikovanou ke skále jako oběť mořské příšeře - z tohoto osudu¨ji vysvobodil Perseus. Souhvězdí obsahuje galaxii M 31 která je nejvzdálenějším objektem viditelným pouhým okem.

M 31- Spirální galaxie, větší než je naše, obsahuje přes 200 miliard hvězd. Jasnost galaxie je dostatečná na zanamenání pouhým okem, ve městě je však nutný triedr. galaxie leží ve vzdálenosti 2,4 milionu světelných roků a je největším členem místní kupy galaxií. Při použití dalekohledu o průměru alespoň 100 mm jsouzde vidět i dvě původní eliptické galaxie.

NGC 752- Otevřená hvězdokupa. Je snadno nalezitelná, obsahuje poměrně jasné hvězdy. Plochou převyšuje měsíční úplněk, a snadněji se proto nalezne v triedru než v dalekohledu. Vzdálena je 1300 světelných roků.

NGC 7662- Planetární mlhovina vzdálená 4000 světelných roků je poměrně jasná, modrozelené barvy. V malém dalekohledu se podobá osamocené hvězdě 9.magnitudy. Větší dalekohled při střední zvětšení ji ukáže jako matně zářící skvrnu.

Blíženci

26.11.2006

 

Souhvězdí ležící na ekliptice, které představujemytická dvojčata Castora a Polluxe, podle nichž se jmenují i dvě nejjasnější hvězdy v souhvězdí. Nerozluční bratři se plavili spolu s Argonauty za zlatým rounem a byli později považováni za patrony mořeplavců. Obě hvězdy nejsou nijak svázány, jsou od nás v různých vzdálenostech. Souhvězdí je mezi Býkem a Rakem. Slunce se v něm zdržuje od 21.června do 20.července.

Castor-Zajímavá hvězdná soustava. Okem je vidět jediná hvězda 1,6 magnitudy. Malý dalekohled ji rozloží na dvojici modrobílých hvězd magnitud 1,9 a 2,9. Ty tvoří fyzickou dvijhvězdu s dobou oběhu 470 let. Obě jsou spektroskopickým dvojhvězdami. Jedna z nich má průvodce dostupného i pro menší dalekohled. Ve skutečnosti je to těsný pár červených trpaslíků, tvořící zákrytovou dvojhvězdu. Tato šestinásobná hvězdná soustava je 50 světelných let daleko.

Pollux- Nejjasnější hvězda souhvězdí a jedna z dvaceti nejjasnějších hvězd na celé obloze s magnitudou 1,2. Je to oranžový hvězdný obr 34 světelných let daleko. Barva je nejlépe patrná v triedru.

M 35- Bohatá otevřená hvězdokupa, viditelná i pouhým okem a velmi hezká v triedru. Je velká asi jako měsíc v úplňku. V triedru nebo malém dalekohledu lze rozlišit i její jednotlivé hvězdy 8.magnitudy  i slabší. Od nás je vzdálena 3000 světelných let.

NGC 2392, Eskymák- Planetární mlhovina. Modravý kotouček velikosto planety Saturn viditelný i menším dalekohledem. Ve větším dalekohledu připomíná obličej se střapci nebo v kožešině.